Technika jízdy

Základní postoj

Brždění

Brždění do úplného zastavení je nejdůležitějším úkonem, který si musí koloběžkový nováček nacvičit. Je totiž trochu jiné, než u jízdního kola. Zadní brzda má u koloběžky malou účinnost a zadní kolo rychle přechází do smyku, který zvláště v zatáčce může být nebezpečný. Důležité je brzdit citlivě oběma brzdami současně! Zároveň je nutné přenést těžiště co nejvíce dozadu, aby i při prudkém brždění nedošlo vlivem energie k posunu těžiště nebezpečně blízko k ose předního kola a nehrozilo přepadnutí přes řídítka. 

Technika odrazu

Aby jezdec využil svoji energii a efektivně ji proměnil v jízdu, je zapotřebí zvládat dobře techniku odrazu. Správná technika také zapojí správné svalové skupiny a zamezí i vzniku nežádoucích návyků. 

Technika odrazu - závodní styl

Při závodním koloběhu nebo výkonnostní sportovní jízdě se do odrazu vloží více dynamiky. Při přípravě na odraz odrazová noha více stoupá nahoru, dochází k velké flexi v kyčli a pokrčení v koleni. Jezdec se současně může lehce zvednout na špičku stojné nohy a přenést hmotnost nad řídítka. Při odraze, změnou těžiště dozadu, dojde k vykopnutí koloběžky dopředu. 

Chybou v tomto stylu může být tzv. otevřený bérec, kdy odrazová noha jde s malým pokrčením více dopředu, čímž se více zatěžují záda vlivem posunu těžiště.  

Technika odrazu - pendl

Opakem sportovního stylu je úsporný styl řečený "pendl" kdy dochází k minimálnímu pokrčení nohou a odrazová noha funguje spíše jako takové kyvadlo. 

Tuto metodu lze doporučit především, pokud je jezdec unavený a potřebuje dojet do cíle. 

Technika odrazu - do kopce

Při jízdě do kopce se musí doba mezi odrazy co nejvíce zkrátit, aby nedošlo k výraznému zpomalení koloběžky. Celá technika se tedy úměrně se sklonem zkracuje. Odraz začíná těsně za stojnou nohou, která se jen lehce pokrčí. Jedná se o krátký intenzivní dotyk se zemí. 

Výměna nohou

Při každém stylu, který byl ukázán je třeba pravidelně měnit nohy z odrazové na stojnou a naopak. Kdyby výměna neprobíhala, docházelo by k jednostrannému přetěžování pohybového aparátu. Kromě dlouhodobých důsledků dojde již za pár okamžiků k přetížení stojné nohy a ke ztrátě výkonu. Četnost výměny je individuální, obvykle po 3 až 8 odrazech, i když optimální jsou 3-4 odrazy kvůli dobrému počítání. Ostatně i většina společenských tanců jsou na 3/4 nebo 4/4 takt.

Výměna probíhá přenesením váhy na patu stojné nohy a vytočením špičky do boku. Na její místo se položí špička druhé nohy, přenese se na ni váha, stojná noha se uvolní pro odraz, u druhé nohy se chodidlo natočí na stupátko a váha se přenese na celé chodilo.  

Výměna probíhá podobně jako u předešlého stylu, ale místo špičky uvolňujeme patu. 

Výměna nohou přeskokem je náročnější na koordinaci a rovnováhu. Vše totiž probíhá najednou a v jeden krátký okamžik na stupátku nestojí ani jedna noha. K přeskoku dochází v přípravné fázi na další odraz a po dopadu noha dále pokračuje v odrazu. Není zde volná doba, jako u předešlých stylů a odrazové tempo není narušeno. Jde tedy o metodu rychlejší, ale také fyzicky náročnější. Je určena pro zkušené koloběžkáře. 

Sjezd

Do většího sjezdu by se měli koloběžkáři pouštět až poté co zvládnou základní techniku jízdy po rovině. Nicméně řada lidí přijde s velkou koloběžkou poprvé do styku právě někde v horské středisku, kde si ji zapůjčí za účelem sjezdu do údolí. Zde je nutné si uvědomit, že stabilita je na koloběžce poněkud náročnější, neboť na rozdíl od jízdního kola máme méně kontaktních bodů se strojem. A tak to vyžaduje trochu cviku a sžití se s koloběžkou. 

Důležité pro bezpečný sjezd je pevné držení těla, rukou a řídítek. 

Dále se doporučuje mít obě nohy na stupátku a být připraven se přesunout do pozice brždění - viz kapitola brždění.

Obě nohy se na stupátko dávají dvěma způsoby. Pro začínající koloběžkáře je vhodný především způsob nohou vedle sebe natočených do strany (viz první obrázek), nevýhodou je jistá asymetričnost postavení. U druhého způsobu se jedna noha pokládá na nárt spodní nohy, přičemž vrchní noha by měla být ta, kterou chceme následně použít do odrazu.

Způsob přišlápnutí jedné nohy druhou vyžaduje i překřížení nohou a je to již součástí pokročilé sjezdové pozice, při které jezdec může zaujmout více aerodynamický postoj.

Závodníci by zde ještě doplnili aerodynamický úchop řídítek podhmatem řídítek u představce, ale tento způsob je vhledem k náročnosti na rovnováhu a řízení určen jen opravdu trénovaným jedincům a nebudeme ho zde rozebírat.

Na závěr je nutné připomenout, že při sjezdu je nutné se zaměřit kromě techniky jízdy i na důkladné sledování trasy a jejího povrchu především s ohledem na nerovnosti, které mohou být vyšší než světlost koloběžky!!!

Průjezd zatáčkou

Při průjezdu zatáčkou je důležité, aby jezdec zůstával v ose koloběžky a nevykláněl se mimo tuto rovinu, čímž by posouval těžiště mimo koloběžku a ovlivnil tak přilnavost plášťů na vozovce.